|
|
Vnitrostranické rozepře uvnitř Československé strany národně socialistické v období po roce 1945
JASZ, Adam
Hlavním cílem předkládané diplomové práce je popis a analýza působení Československé strany národně socialistické na československém politickém poli po konci druhé světové války. Zvláštní důraz je kladen zejména na interpretaci různých vnitrostranických rozepří a sporů, kterým se národní socialisté ve sledovaném období nevyhnuli, což nakonec vedlo k oslabení jejich pozic na celonárodní politické scéně. V textu však čtenář nalezne i další informace. Jde například o důkladný popis organizace a fungování strany, a to včetně představení jejích předních představitelů. Mezi lety 1945 až 1948 byli národní socialisté největšími konkurenty a protivníky československých komunistů. Z tohoto důvodu se text práce věnuje i politickému souboji obou těchto stran, který vyvrcholil dramatickými událostmi v únoru 1948.
|
|
|
Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948
Doležalová, Ivana ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Šustrová, Radka (oponent)
Bakalářská práce Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948 ukazuje na základě studia dobového tisku, jakým způsobem bylo partyzánské odbojové hnutí v československém veřejném prostoru prezentováno. Práce přibližuje, jak se vyvíjel mediální obraz partyzána v tisku v průběhu prvních poválečných let. Sleduje, kdy se typ partyzánského bojovníka jako reprezentanta protifašistické rezistence objevuje, kdo tuto prezentaci československého odboje prosazoval nejvíce, a zda se tak dělo na úkor jiných forem odbojové činnosti. Těžištěm práce je analýza stěžejního pramene k problematice formování poválečného mediálního obrazu partyzánského hnutí - tiskového orgánu Sdružení českých partyzánů - týdeníku Partyzán, a to v letech 1946, 1947 a na začátku roku 1948. Kvalitativní analýza časopisu Partyzán umožnila zachytit mediální obraz partyzána na stranách tohoto týdeníku, jeho proměnu v průběhu času, a zároveň konfrontaci s některými dalšími poválečnými československými periodiky. Přínos práce spočívá v tom, že doplňuje předchozí práce s tematikou partyzánského odboje o pohled poválečného dobového tisku.
|
|
|
Odsun/vyhnání sudetských Němců v reflexi dobového tisku a v české poválečné literatuře
Bohuslavová, Renáta ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce analyzuje problematiku odsunu/vyhnání Němců v československém poválečném tisku v letech 1945-1948. Soustřeďuje se na první kritické názory zveřejněné v této době ve vybraných periodikách. Prostor je dán i předválečným souvislostem a myšlence vzniku odsunu Němců během druhé světové války z Československa. Hlavní pozornost je ale věnována týdeníkům Obzory a Vývoj s šéfredaktorem Pavlem Tigridem pod záštitou Československé strany lidové. Opomenut není ani nezávislý týdeník Dnešek vedený Ferdinandem Peroutkou. Společně s nimi práce mapuje i činnost Přemysla Pittera a Michala Mareše, jejichž kritické postřehy byly v poválečném období podstatné. Skrze uvedené osobnosti a jimi uveřejněné články práce zachycuje pohled na problematiku odsunu a to z perspektivy neoficiálních periodik třetí republiky. Klíčová slova: tisk, odsun Němců, reflexe, Československo 1945-1948
|
|
|
Československo-americké vztahy na prahu studené války
JASZ, Adam
Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je analýza československo-amerických diplomatických styků v počáteční fázi studené války, konkrétněji pak v období druhé poloviny 40. let 20. století. Velký důraz je kladen zejména na růst mezinárodního napětí a z toho plynoucího rozdělování světa na dva znepřátelené a protichůdné bloky, což poválečný vývoj vzájemných kontaktů mezi oběma zeměmi ovlivnilo výrazným způsobem. Na stránkách jednotlivých kapitol je ale mimo jiné podrobněji rozebrána i činnost amerického velvyslance Laurence A. Steinhardta, který byl po druhé světové válce hlavním reprezentantem zájmů Spojených států na československém území. Budoucí rozvoj vztahů mezi Prahou a Washingtonem tak z velké části závisel i na jeho osobě a jeho diplomatických schopnostech.
|
|
|
Druhý odboj v kultuře paměti v letech 1945-1948 v regionálním kontextu. Příklad Kolínska.
Blümel, Tomáš ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá utvářením vzpomínkové kultury na druhý odboj v letech 1945-1948, a to v regionálním kontextu Kolínska. Vybraný region představoval dějiště české protinacistické rezistence celonárodního významu. Stejně tak tu došlo k důležitým pokusům o organizaci odbojového hnutí v místním měřítku. Na základě studia dobového tisku a archivních pramenů jsou sledovány formy pěstování paměti (zakládání pamětních desek, památníků, připomínání výročí ve veřejném prostoru, činnost spolků) v prvních poválečných letech. Součástí práce je analýza obsahu, symboliky a jazykových prostředků u dobového tisku a archivních pramenů. Práce se zaměřuje na otázku, zda po únorovém převratu v roce 1948 docházelo k významovým posunům u vnímání protinacistického odboje.
|
|
|
Odsun/vyhnání sudetských Němců v reflexi dobového tisku a v české poválečné literatuře
Bohuslavová, Renáta ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce analyzuje problematiku odsunu/vyhnání Němců v československém poválečném tisku v letech 1945-1948. Soustřeďuje se na první kritické názory zveřejněné v této době ve vybraných periodikách. Prostor je dán i předválečným souvislostem a myšlence vzniku odsunu Němců během druhé světové války z Československa. Hlavní pozornost je ale věnována týdeníkům Obzory a Vývoj s šéfredaktorem Pavlem Tigridem pod záštitou Československé strany lidové. Opomenut není ani nezávislý týdeník Dnešek vedený Ferdinandem Peroutkou. Společně s nimi práce mapuje i činnost Přemysla Pittera a Michala Mareše, jejichž kritické postřehy byly v poválečném období podstatné. Skrze uvedené osobnosti a jimi uveřejněné články práce zachycuje pohled na problematiku odsunu a to z perspektivy neoficiálních periodik třetí republiky. Klíčová slova: tisk, odsun Němců, reflexe, Československo 1945-1948
|
|
|
Svaz osvobozených politických vězňů v letech 1945-1948
Částová, Barbora ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Šustrová, Radka (oponent)
Bakalářská práce "Svaz osvobozených politických vězňů v letech 1945-1948" si klade za cíl představit a zmapovat tuto poválečnou organizaci, od jejího vzniku na jaře 1945 až do sloučení s ostatními odbojovými organizacemi na našem území. Do SOPVP se ihned po válce začali sdružovat všichni vězni, kteří byli nacisty žalářováni či uvrženi do koncentračních táborů pro svou politickou odbojovou činnost během druhé světové války, i jejich pozůstalí. Počet těchto členů se v největším rozmachu Svazu pohyboval kolem 80 000. Práce popisuje vznik a vývoj této organizace a její strukturu. Dále se zaměřuje na její činnost a spolupráci s ostatními českými i zahraničními odbojovými organizacemi.
|
|
|
Poválečné volby 1946 v ČSR jako mezník nástupu KSČ k moci
Častorálová, Andrea ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
ABSTRAKT Bakalářská práce Poválečné volby 1946 v ČSR jako mezník nástupu KSČ k moci se zabývá přeměnou politické taktiky komunistické strany v Československu po volbách v roce 1946. Od jejího znovuobnovení v roce 1945, až po únorový převrat v roce 1948 prošel její postup k absolutnímu převzetí vlády v zemi významnou změnou. V úvodu jsou popsány události, které předcházely konání voleb a které se staly důležitým činitelem majícím vliv na jejich výsledek. Jedná se nejen o pravidla stanovená Národní frontou, jež například omezila počet účastníků či limitovala volební kampaň jednotlivých stran, ale také o průběh propagace a konání voleb. Druhá část popisuje reakce hlavních lídrů na výsledek a rozebírá připravované kroky komunistické strany. Dále sleduje dobu společné vlády, během které se komunisté zaměřili na řízený vnitřní rozklad nekomunistických stran Národní fronty a na postupné pronikání do širších vrstev společnosti. Text je zakončen stručným pohledem na únorové dny, které byly vyvrcholením dlouhodobě propracované taktiky, tlaku na nekomunistickou část vládních orgánů a svébytným procesem politické změny v zemi. Významnou roli sehrály i zmíněné zahraniční události jako byl například Marshallův plán nebo založení Informbyra.
|
|
|
Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948
Doležalová, Ivana ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Šustrová, Radka (oponent)
Bakalářská práce Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948 ukazuje na základě studia dobového tisku, jakým způsobem bylo partyzánské odbojové hnutí v československém veřejném prostoru prezentováno. Práce přibližuje, jak se vyvíjel mediální obraz partyzána v tisku v průběhu prvních poválečných let. Sleduje, kdy se typ partyzánského bojovníka jako reprezentanta protifašistické rezistence objevuje, kdo tuto prezentaci československého odboje prosazoval nejvíce, a zda se tak dělo na úkor jiných forem odbojové činnosti. Těžištěm práce je analýza stěžejního pramene k problematice formování poválečného mediálního obrazu partyzánského hnutí - tiskového orgánu Sdružení českých partyzánů - týdeníku Partyzán, a to v letech 1946, 1947 a na začátku roku 1948. Kvalitativní analýza časopisu Partyzán umožnila zachytit mediální obraz partyzána na stranách tohoto týdeníku, jeho proměnu v průběhu času, a zároveň konfrontaci s některými dalšími poválečnými československými periodiky. Přínos práce spočívá v tom, že doplňuje předchozí práce s tematikou partyzánského odboje o pohled poválečného dobového tisku.
|
|
| |
host ::
RSS.